Hlubinná abreaktivní psychoterapie

Hlubinná abreaktivní psychoterapie je řazena mezi tak zvané „regresní psychoterapie“, ale pro mé internetové stránky pokládám za velice důležité, aby si jejich čtenář uvědomil, že těch „regresních terapií“ je dnes velice mnoho a každý, kdo se pokouší vést svého klienta nějakým způsobem do minulosti hlásá, že dělá „regresní terapii“. Jestliže se ale těchto lidí zeptáte, z jakých teoretických předpokladů vycházejí a jakou teorií se řídí, velice často solidní odpověď nedostanete.  Mnoho z nich totiž ani nepokládá za důležité nějakou teorii mít a řídit se jí. Je to podporováno i současným stavem psychologie, která sice formálně hovoří o různých „teoriích osobnosti“, ale těch má mnoho a různých. Z vědeckého hlediska pak zde nelze hovořit o „teoriích“, ale spíše o názorech jednotlivých psychologů na to, jak se asi věci v té psychologii mají.
Podrobněji tuto problematiku rozebírá Rybakov a Pokryškin v knížce Může být psychologie vědou? (Viz knížky, které se na této stránce v oddíle věnovaném knihám nabízejí k prodeji.) Po pečlivé analýze docházejí k závěru, že současná psychologie vědou není. To se snažím napravit ve své knížce Teorie osobnosti. Pokud se s teorií seznámíte, zjistíte, že je vybudována přísně axiomaticky, tj. jsou formulovány axiomy (předpoklady, které se pokládají za pravdivé a nedokazují se) z nichž se vychází a všechna další tvrzení jsou pak již z nich odvozena. A to, co nazývám Hlubinnou abreaktivní psychoterapií, je psychoterapeutická praxe, vycházející z této teorie! Teorie, obsažená ve výše uvedené publikaci není teoretickým podkladem pouze pro hlubinnou abreaktivní psychoterapii, ale je to ve své podstatě psychologická teorie osobnosti, z níž lze odvodit všechny jevy, s nimiž se v psychologii setkáváme.
Z filosofického hlediska je praxe hlubinné abreaktivní psychoterapie zajímavá tím, že nám dává velice jasný, logický a plastický obraz mechanismů, kterým člověk podléhá a které ovládají jeho život. Z tohoto hlediska je tato terapie zajímavá i pro ty, kterým nejde v daném okamžiku o nějakou práci na sobě, ale spíše o poznání různých duchovních zákonitostí. Mnoho lidí si často klade otázku, jak posuzovat a srovnávat jednotlivé techniky a směry, které umožňují práci na sobě samém. Podle názoru autora těchto stránek jde hlubinná abreaktivní psychoterapie skutečně k podstatě věci a je-li prováděna správně a důsledně, nejen že dává vynikající psychoterapeutické výsledky, ale zároveň umožňuje relativně velice rychlý pokrok v poznání duchovních zákonitostí.
Zde je snad vhodné ještě poznamenat, že zmíněná moje Teorie osobnosti se zabývá následky traumat, které člověk prožil v minulosti a jejich odstraněním. Hovoří sice o duchu člověka, ale nezmiňuje se již o tom, že v těle člověka se často nacházejí i duše, které momentálně vlastní tělo nemají. Tyto tak zvané „přivtělené“ duše bývají často také zdrojem problémů, které je nutné v rámci psychoterapie řešit. Tím se zabývá moje publikace Psychoterapie II.
Zahrneme-li do technik Hlubinné abreaktivní psychoterapie to, co je popsáno v knihách Psychoterape I. a Psychoterapie II.,  jsme prakticky schopni čistě psychoterapeuticky, bez aplikace jakýchkoliv farmak léčit všechny psychiatrické diagnózy, s nimiž lidé přebývají na psychiatriích (Pokud se jedná skutečně „duševní příčiny“ potíží, nikoliv třeba následky mechanického poškození nervové soustavy člověka.
Praxe také opakované potvrzuje, že práce na sobě prostřednictvím hlubinné abreaktivní psychoterapie umožňuje člověku rychlý vzestup v chápání duchovních zákonitostí a tím i rychlého vlastního duchovního růstu.